Data z nových genomových projektů svědčí o nízkém stáří lidské rasy

Data z nových genomových projektů svědčí o nízkém stáří lidské rasy.jpg

Brian Thomas, M. S.

Článek publikován 9. listopadu 2010 na stránkách Acts and Facts (ICR).

(Z http://www.icr.org/article/5722/ přeložil M. T. – 12/2010)

Roku 2008 zahájili vědci rozsáhlý mezinárodní projekt s cílem nebývale podrobně sekvenovat více než 1 000 genomů reprezentativního vzorku lidí z celého světa. Výsledky tří předběžných pilotních projektů celé kampaně byly zveřejněny v říjnu 2010 – jeden z nich přitom překvapivě vypovídá o nízkém stáří lidské rasy.

V rámci zmíněného pilotního projektu zkoumali badatelé velmi podrobně sekvence bází DNA dvou rodin, tj. z každé z nich DNA matky, otce a dítěte. Výsledky výzkumů shrnul časopis Science do konstatování, že „potomci dědí zhruba 60 mutací vzniklých u rodičů“ (1).

„Projekt 1 000 genomů“ je v první řadě zaměřen na přesné stanovení toho, které mutace mají na svědomí kterou nemoc. Znalost počtu nových mutací vznikajících v každé další generaci nám může pomoci vystopovat nové nemoci, které patrně zaviňují.

Zjištěný počet zhruba 60 nových mutací vyskytujících se v reprodukčních buňkách každé generace činí méně než původně odhadovaných 100 (2). Tohle číslo nám může pomoci zodpovědět klíčové otázky. Například: zajistí toto množství mutací dostatek „paliva“ pro změny vedoucí k inovaci z lidoopích předků k modernímu lidstvu? Rovněž: mohou být potenciálně škodlivé účinky takového množství mutací nějak eliminovány předtím, než příliš mnoho chybných bází DNA ohrozí přežití lidstva?

V současné době je nejpřesnější cestou k zodpovězení těchto otázek využití programu pro modelování problémů populační genetiky, zvaný Mendelův kalkul, který lze stáhnout zdarma (3). Tento software, vyvinutý vědeckým týmem za účasti rostlinného genetika z Cornellovy univerzity Johna Sanforda, vyčísluje kumulativní vliv zděděných mutací – některých přínosných, některých škodlivých, většinou však neutrálních – na zdatnost (průměrnou délku dožití) lidí.

Studium mutací, které nemají žádný či téměř žádný vliv, trápí evoluční biology už dlouho. Jelikož se tyhle prakticky neutrální mutace projevují v životě buněk jen nepatrně, zasahují do vyjádřených znaků organizmu jen neznatelně (4). Nelze je proto detekovat žádnou myslitelnou přirozenou analýzou; prostě se jen po generace hromadí.

Mendelův kalkul umí s neobyčejnou biologickou přesností nasimulovat to, co zmíněné nakumulované mutace způsobí. Budeme-li uvažovat populaci čítající 2 000 lidí, předpokládat, že každá matka má šest dětí, a použijeme-li v algoritmech kvótu 60 mutací za generaci, vyjde nám, že lidstvo vymře za pouhých 350 generací. Počítáme přitom i s tím, že ve všech generacích zřejmě zvládne přírodní výběr odstranit z populace ty nejslabší.

Má-li tenhle propočet alespoň v něčem jen trochu pravdu – totiž že genové mutace by způsobily vymření lidstva za 350 generací - , jak se to pak srovnává s dlouhými věky jeho vývoje postulovanými evolucionisty? Činí-li však celkové stáří světa asi 6 000 let (5), jak nás o tom zpravuje Bible, pak se v lidstvu zatím vystřídalo méně než 300 generací (6). Takže nejnovější a nejpřesnější výzkumné projekty v oblasti humánní genetiky potvrzují doslovné čtení biblické zprávy o počátcích i lidských dějinách.

Odkazy:

1. Pennisi, E. 2010. 1000 Genomes Project Gives New Map of Genetic Diversity. Science. 330 (6004): 574-575.
2. Kondrashov, A. S. 2003. Direct estimate of human per nucleotide mutation rates at 20 loci causing Mendelian diseases. Human Mutation. 21 (1): 12-27.
3. Mendel's Accountant: Simulating Genetic Change Over Time. Posted on mendelsaccount.sourceforge.net, accessed November 2, 2010.
4. Vardiman, L. 2008. The "Fatal Flaws" of Darwinian Theory. Acts & Facts. 37 (7): 6.
5. Beechick, R. 2001. Chronology for everybody. Journal of Creation. 15 (3): 67- 73.
6. In reality, the number of generations since creation is smaller, since the average generation time among pre-Flood peoples was 117 years, not 20. Factoring this in yields about 231 generations from creation to 2010 A.D.

PřílohaVelikost
Data z nových genomových projektů svědčí o nízkém stáří lidské rasy.doc211 KB
Ještě nehodnoceno. Buďte první :-)

Nosotonda

I tobě Toníku a díky za pěkná poslaná přání k zamyšlení Smile

čolek

VV

Ale já vím, že ty TVRDÉ kosti existují, jen říkám, že zbytek je už o interpretaci podmíněné (a omezené) zvoleným druhem metod, např. datovacích, antropologických, genetických, atd. Já vás pochopil dobře a nic vám nedělám schválně - ty čáry jsem nekomentoval, pouze překrývání jednotlivých druhá založeném na datování, mj. Takže jste možná nepochopil vy mě, ale možná je to moje chyba, třeba jsem se neobratně vyjádřil, ale záměr v tom nehledejte.

Triturus

Nic ve zlém, ale dovolte, abych se pousmál ...
Tohle zkoušejte na žáky ZŠ. A odkdy dokdy ta vaše tvrdá data platí a kdy se zase třeba změní - např. v datování, překrývání se, nalezením nové klíčové fosilie. Jak můžete mluvit o nějakých tvrdých datech, když to není vůbec nic pevně daného. Takových obrázků jsem fakt už visěl mnoho a většina těchto tvrdých dat už neplatí, a ta co platí budou jistě brzy přepsána. A ani v těchto nákresech linií nejsou evoluční antropologové zajedno a ještě méně zajedno z genetiky či kladisty.

Nevim, jestli to delate naschval, ale reagujete presne na to, na co jsem se vubec neptal (tj. na konkretni rekonstrukce fylogeneticke historie člověka). Jak jsem napsal, onech „evolucnich“ spojovacich linek jste si v obrazku nemel vsimat. Slo mi pouze o ilustraci toho, jake fosilie jakych taxonu a jakeho stari byly (dosud) nalezeny (=data). Klidne se na ty tvrde kosti zajdete podivat do muzea. Ano, treba se budou menit jejich nazvy, a urcite budou do skladacky pribyvat dalsi a dalsi kousky. Co to meni na moji otazce, ktere jste se s usmevem vyhnul? (“Jak v ramci kreacionismu/ID interpretujete FAKT, ze se za poslednich x milionu let ve fosilnim zaznamu postupne setkavame s primaty s progresivne lidskymi znaky a chovanim?“)

Popper

Ztráta klidu a pronásledování do konce života. Copak je to nepochiptelné, že starý pán, chtěl mít už před smrtí klid a oni na něj tlačili a on chtěl mít pokoj ...
Copak tys ještě nikdy nebyl starý ? Smile

Triturus

To neumíš napsat to podstatné? Neumíš napsat něco stručně? Vždyť stačí jeden nebo dva odstavce pro ty, kteří to chtějí pochopit a nestačí ani tuny argumentů pro ty, kteří smrtelně vážně nechtějí. Dej si to na své stránky, už mám těch Tvých sáhodlouhých příspěvků po KRK.
Nostodonte

Nosotonda

Triturus

Požehnaný nový rok přeje diskutujícím Nostodont

Nosotonda

Tritur

Nemusíš,mě stačí jen ta jedna zásadní věta..a možná co by mu podle tebe hrozilo,když by ji neřekl... Smile

čulísek

Ty vogo ty seš rychlejší než smrt, takhle tasit, kloubouck dolů ... Smile

dobrá, pokusil ses zpochybnit jednu citaci, seš výtěs na celé čáře, vyklízím pozice ...

A co řekl Popper o ET na sklonku své kariéry?

No on chudák starý už začal dementnět a protože už chtěl mít klid a nechtěl se hádat (nejen v tom jsme si velmi podobní) tak pod tlakem evoluční mafie na nemocného starce na rozdíl od Husa nakonec jako Galileo odvolal svou rouhavou herezi, a pak mi soukromně napsal : "A přece se točí !"

Takže jak a proč to bylo je jen mezi mnou a jím. Bohužel se toho chytli bulvární ateističtí novináři a tak ta legenda mezi evolucionisty koluje vytržená z kontextu dodnes. Mám na to koncept na několik stran A4, mám to sem kydnout, ať se někteří zblázní ? Ale jen na tvou zodpovědnost ... Smile Smile Smile

Tritur

Jestliže darwinisté zpochybnují náboženské motivy věřících vědců jako předsudek,neměli by zapomínat,že oni sami jsou zjevně motivováni osobním zaujetím pro ateismus.

( J.Wells - Darwinismus a IP )

To je hezké,jen se z toho trošku vymykají věřící vědci,kteří s evolucí nemají problém a neexistence protipólu - čili ateističtí vědci vyznávající ID..Zvláštní nepoměr..
A co řekl Popper o ET na sklonku své kariéry?

Některé související postřehy - předem se omlouvám za DÉLKU

PŘEDEM LASKAVĚ PROSÍM TY CO NERADI VIDÍ DLOUHÉ PŘÍSPĚVKY V DISKUZI AŤ TOTO VŮBEC NEČTOU A IHNED PŘESKOČÍ A NEROZČILUJÍ SE ANI NEDĚLAJÍ JINÉ ZASTRAŠOVACÍ RITUÁLY JAK MAJÍ VE ZVYKU. JAK JSEM JIŽ ŘEKL, NECHCE SE MI ZNOVU INVESTOVAT DO TOHO, ŽE BYCH SE TO NEUSTÁLE OPAKOVAL, TAK JEN OKOPÍROVÁNÍM SHRNU CO TU JIŽ BYLO K TÉMATU DEFINICE VĚDY A VYTVÁŘENÍ TEORIÍ. DĚKUJI ZA POCHOPENÍ Smile

VĚDA je 1.) řízena přírodními zákony

2.) je založena na vysvětlení pomocí přírodních zákonů

3.) dá se testovat

4.) je hypotetická

5.) lze ji vyvrátit

( definice vědy dle ankarsaského soudce W.A.Overtona )

DVA způsoby jak testovat hypotézu:

1.) hledání důkazů PRO ( verifikace )

2.) hledání důkazů PROTI ( falsifikace - viz.K.R.Popper - Logika vědeckého zkoumání )

Moderní věda a zejména přirodní vědy spočívá na tom, že se hypotézy testují (jsou testovatelné). Můžeš mít tedy hypotézu, že na Marsu žijí zelení malý mužící, ale nemáš test, kterým by jsi to ověřil. Nemůžes daný test verifikovat (negovat), proto je to jen verbální tvrzení o něčem. Výšším stupňem je pak opakovatelný test: za daných podmínek, lze test opakovat a predikovat podmínky. Ale i tak nelze mluvit o "jistotě", nýbrž nejpíše o (dílčím) způsobem ověřitelné teorii (klasický bonmot z Popperovy "Logiky vědeckého bádaní": opakovaný výskyt bílých labutí nevylučuje existenci černé labuti).

Velká většina nevědeckých a pseudovědeckých systémů myšlení má paradoxně ověřitelné složky.Např.astrologové NĚKDY činí ověřitelně pravdivé předpoklady.
Na druhé straně falzifikace má zvrácené potěšení přijímat jako vědecké všechny možné ztřeštené požadavky,přestože činní zjistitelně nesprávná tvrzení.

Kritériem pravdy není, kdo kdy kde a jak to řekne, ale skutečná verifikace nebo falzifikace antiteze.

Verifikace
Napsal uživatel Triturus (bez ověření) dne Po, 03/08/2010 - 12:00.
Vlastnost výroků, na níž závisí jejich smysluplnost. Princip verifikace ( ověřitelnosti ) zní takto : výrok má smysl tehdy a pouze tehdy, existuje-li metoda, která umožňuje jeho verifikaci. Např. tvrzení "moje okno je právě teď zavřené" má smysl protože je zároveň s ním dána metoda jeho verifikace : budu-li chtít vystrčit z okna ruku, setkám se s odporem. Takto chápaná zásada verifikace je analytická a evidentní. Řekneme-li, "věta P má smysl", myslíme tím, že P je verifikovatelné.

Ale kolem samotné verifikace se vyskytlo několik pověr. První, která už dnes není zdaleka tak rozšířená, tvrdila, že smysl výroku je totožný s metodou, jež umožňuje jeho verifikaci. Že skutečně šlo o pověru vyplývá ze skutečnosti, že k tomu aby byl nějaký výrok verifikovatelný, musí mít už předem nějaký smysl - nikomu se nemůže podařit verifikace blábolu.

Zatímco tato pověra brzy zapadla, ukázalo se, že jiná má tužší kořen : mám zde konkrétně na mysli názor, že verifikace nezbytná k tomu, aby výrok byl smysluplný, musí být verifikací smyslovou a meziosobní ( intersubjektivní ). Smyslovou, protože musíme mít možnost si daný výrok ověřit zrakem, sluchem, dotykem atd.
Meziosobní, protože musí přinejmenším existovat dva lidé schopní daný výrok verifikovat. Takto chápaná verifikace je samozřejmě (pod podmínkou, že ji nechápeme doslovně) součástí metodologie přírodních věd, v nichž jsou přípustné pouze věty stanovené pouze na základě smyslového pozorování ( a tudíž i meziosobního ) nebo věty prokázané jejich prostřednictvím. Pověrou je ovšem aplikace tohoto požadavku mimo oblast přírodních věd. V takovém případě by např. výrok "bolí mě zub" znamenal nesmysl, jinými slovy by mu nikdo neměl rozumět - přitom mu všichni rozumíme docela dobře.

Avšak i v oblasti přírodních věd naráží zásada verifikace ve zúženém pojetí na značné obtíže, proto jde spíše o metodologický ideál než o striktně závazný požadavek. Její aplikace mimo oblast přírodních věd je pověra.

( J.M.Bochen'ski - Stručný slovník filozofických pověr )

Falzifikace
Napsal uživatel Triturus (bez ověření) dne Po, 03/08/2010 - 15:19.
metoda ověření vědeckosti teorie. Podle Poppera lze vědecké zákony prověřovat nikoli dokazováním (verifikací), nýbrzž soustavnými aktivními pokusy o jejich vyvrácení. Vědecká je ta teorie, na jejímž základě lze formulovat nové předpovědi a navrhnout konkrétní reálný pokus ověřující meze její platnosti či neplatnosti. Z kritiky teorií, které postrádají možnost falzifikace, dospěl Popper ke kritice ideologií - ideologie jsou nevědecké, protože je nelze potvrdit ani vyvrátit.

Zjistění, že výrok či hypotéza je nepravdivá, jestliže alespoň jeden důsledek z ní odvozený je nepravdivý.

Falzifikacionismus = ve filozofii vědy přesvědčení, že vědecká teorie musí být neustále předmětem prověřování a že její hodnota spočívá v tom, jak úspěšně odolává přísnému přímému testování se snahou ji vyvrátit.
Tuto koncepci poprvé rozpracoval Popper v Logice vědeckého bádání.

Popsal v něm, jakým způsobem se věda posouvá kupředu : poznávání neprobíhá prostým kumulováním faktů, nýbrž tak, že vědec klade dobře zvolené otázky a pak se snaží zkonstruovat co nejlepší odpovědi - novou teorii, model skutečnosti. Jakmile je nová teorie zformulována, je stále podrobována přísnému testování ( pomocí experimentů, pozorování, matematické analýzy apod.). Cílem tohoto testování není snaha teorii potvrdit, ale naopak opakovaně vyvrátit. ( Popper zde použil termín falzifikovat, který je v češtině poněkud zavádějící.) Pouze testovatelné, a tedy vyvratitelné teorie mají vědeckou hodnotu - v opačném případě se jedná o pouhé spekulativní hypotézy ( jako příklad Popper uváděl Freudovu psychoanalýzu či darwinismus a jeho mechanismus přirozeného výběru.)

Podle Poppera pouze kritice otevřená společnost je schopná trvalého pokroku a vývoje, neboť umožňuje bez omezení formulovat problémy a návrhy na jejich řešení, kriticky tyto návrhy neustále zkoumat a na základě toho realizovat nutné změny. Zdůrazňuje, že společensko-vědecký pokrok se děje výhradně metodou pokusu a omylu, a popírá jakokoli možnost vědeckého předvídání založeného na víře, že existují nějaké objektivní zákonitosti vývoje čehokoli. Do empirické vědy patří jen ty výroky, které připouštejí kontrolu skrze falzifikaci.

Z této myšlenky také vyplývá, že teorii lze považovat za vědeckou pouze tehdy, pokud z ní lze odvodit predikce, které jsou stále jasně testovatelné. Kritici tohoto názoru oceňují přesnou logiku tohoto procesu, ale zpochybňují názor, že by celek vědeckých metod bylo možné vtěstnat do tak úzkého programu. Filosofové a historikové, jako např. Thomas Kuhn a Paul Feyerabend, se pokusili ukázat na dějinách vědy, že vědecký pokrok je výsledkem daleko složitější metodologie, než jak ukazuje Popper.

( Encyklopedie Diderot + Galerie géniů, osobnosti 20.století )

Od druhé poloviny minulého století pracují vědci podle modelu,jehož principem je odmítání nesprávných hypotéz neboli jejich falzifikace.V takovém případě je nesnadné udělat rovnítko mezi "vědeckým" tvrzením a "správným tvrzením.Většina hypotéz,které se zabývají některým konkrétním jevem,bude nakonec zpochybněna.V dlouhodobém časovém měřítku je výsledkem větší správnost,ale současně to znamená,že většina názorů s jevem souvisících správná nebyla.

( Jonathan Marks - Jsme téměř 100% šimpanzi,s.305 )

Podle Parkinsonova zákona připadá na každého experta s nějakým názorem jiný expert s názorem přesně opačným. Dobře to je patrné zejména na ekonomii nebo problematice klimatických změn. Pokud si na síti najdete stránku skeptického ekologa Bjorna Lomborga, vzápětí se otevře stránka Anti-Lomborg. Podobně je možné nalézt důležitou zprávu Mezinárodního panelu pro klimatického změny (IPCC), která je doprovázena skoro 900stránkovou studií Non-IPCC se stovkami citací, které první zpráva vesměs neobsahuje. Člověk pak má pocit, že žije v několika vzájemně nekompatibilních informačních světech. Kdo se delší dobu pohybuje v jakémkoli oboru, obvykle dobře ví, jaký v něm panuje obecný konsensus.

( Václav Cílek )

Věda se pokouší vysvětlit empirický svět v termínech přírodních zákonů a přirozených přírodních procesů.Věda se může odvolávat pouze na přírodní vysvětlení.

(předpoklad M.Ruseho - evolucionisty)

Fakta a teorie jsou rozdílné věci,nikoli stupně v hiearchii roztoucí jistoty.Fakta jsou údaje o světě.Teorie jsou struktury myšlenek,které vysvětlují a interpretují fakta.Fakta nemizí,když vědci diskutují o protichůdných teoriích,které by je mohly vysvětlit.

( S.J.Gould - popularizátor evol.teorie )

Fakt je teorie, která je podpořena všemi možnými důkazy-a čirá váha důkazů,naprosto a úplně,úderně a zcela přesvědčivě podporuje závěr,že se jedná o skutečnost.

( R.Dawkins - evol.biolog a filosof )

Věda je lidská činnost systematického hledání přirozených vysvětlení pro to,co pozorujeme ve světě kolem nás.

( darwinistická definice vědy odmítající jiné než materialisticko-ateistické přirozené vysvětlení,odmítající nadpřirozené předpoklady byt jen jako hypotetickou možnost )

Věda je systematická metoda neustálého zkoumání,které používá pozorování,testování hypotéz,měření,experimentování,logickou argumentaci a vypracování teorií,jež vede k adekvátnějšímu vysvětlení prírodních jevů.

( revidovaná definice zastánců inteligentního designu uvedená v knize J.Wellse : Darwinismus a inteligentní plán,vydal Ideál,2007)

Věda musí být limitována na přirozené vysvětlení.

( tato evol.doktrýna v praxi vede k materialistické filosofii-nikoli k vědě.J.Wells,Darw.a IP )

Nesouhlasí-li fakta s oblíbenou teorií,musí být vyřazena,i když je jich impozantní množství.

( M.A.Cremo - Zakázaná archeologie )

Vědecké revoluce jsou často ohraničeny diskusemi o definici vědy.Přijetí nového paradigmatu si často vynutí upravenou definici dané vědy jako normy,která rozlišuje skutečné vědecké řešení od pouhé metafyzické spekulace.

( T.Kuhn - Struktura vědeckých revolucí,teorie vzniku a zániku paradigmat )

Vědecká revoluce typicky rozděluje společnost na soupeřící tábory,či strany,z nichž jedna vymýšlí jak obhájit starou institucionální konstelaci a ostatní vymýšlejí jak založit nové.Tábor obránců starého paradigmatu používá všechny prostředky,které má k dispozici,aby zastavil vyzivatele.Protože je v sázce kariéra,mohou věci sklouznout až na osobní rovinu.Nakonec se obě strany uchylují k praktikám masového přesvědčování.Normální věda nemá za cíl,aby vyvolávala nové druhy jevů.Stejně tak vědci normálně nemají za cíl vymýšlet nové teorie a často jsou netolerantní k těm,které vymysleli jiní.

( T.Kuhn - Struktura vědeckých revolucí )

Přesto se nové teorie objevují a paradigmata se mění.Tyto vědecké revoluce jsou vyvolávány vzrůstajícím pocitem,který je často zúžený na úzkou sekci vědecké komunity,že existující paradigma už přestalo fungovat ( a nelze ho dále reformovat ) v nově zkoumané přírodě.Ale dokonce i tehdy se revoluce objevuje pouze tehdy,když nějaký pocit krize evokuje alternativního kandidáta pro nové paradigma.

( T.Kuhn - Struktura vědeckých revolucí )

Rozhodnutí odmítnout jedno paradigma je vždy souběžné s rozhodnutím přijmout nějaké jiné a úsudek vedoucí k tomuto rozhodnutí zahrnuje srovnání obou vzorů s přírodou a také jedno s druhým.Během vědeckých revolucí jsou relevantní čtyři charakteristické vlastnosti:

1.) Vědecké revoluce jsou často ohraničeny diskusemi o definici vědy.Přijetí nového paradigmatu si často vynutí upravenou definici dané vědy jako normy,která rozlišuje skutečné vědecké řešení od pouhé metafyzické spekulace.Všechny nové teorie měly zprvu odpůrce.Kritici tvrdili,že to není věda,a že spoléhání na ni by mohlo vědu vrátit do temných časů ( tato rétorika se zarážejícím způsobem vždy znovu opakuje ).

2.) Vědecká revoluce typicky rozděluje společnost na soupeřící tábory či strany,z nichž jedna vymýšlí jak obhájit starou institucionální konstelaci (a to i za cenu ne zrovna vědy hodných praktik ),a ostatní vymýšlejí jak založit nějakou novou,která by lépe vysvětlovala nedostatky staré.Tábor obránců starého paradigmatu používá všechny prostředky,které má k dispozici,včetně všech svých profesionálních společností a publikací (+médií ),aby zastavil vyzyvatele.Protože je v sázce jejich osobní reputace i kariéra,mohou věci sklouznout až na osobní rovinu ( zesměšnování,osočování,pomluvy,snahy použít zákonodárství ).Nakonec se obě strany uchylují k praktikám masového přesvědčování - kdy je pro nezasvěceného laika obtížné posoudit platnost těchto tvrzení často zastřešených jen akademickými tituly.

3.) Skutečná podstata toho,co je při vědecké revoluci v sázce,spočívá v tom,které paradigma by mělo v budoucnosti vést výzkum ( a dostávat finanční granty).Volá se po rozhodnutí mezi alternativními způsoby praktikující vědy,a to za podmínek,kdy takové rozhodnutí nesmí být ani tak založeno na minulých úspěších,jako na budoucích příslibech.

4.) Vědecké revoluce jsou typicky uspíšeny lidmi,kteří jsou bud velice mladí nebo zcela noví v oblasti paradigmatu,který mění,protože dokáží myslet neotřele (a ne jen ve stereotypech vyjetých starých myšlenkových schémat ),a protože nejsou zainteresováni tak hluboko a osobně jako většina jejich současníků k danému světonázoru a pravidlům určeným starým paradigmatem.

( T.Kuhn - Struktura vědeckých revolucí,1962 )

Nová vědecká pravda ( nový úhel pohledu,odlišné předpoklady ) netriumfuje tím,že přesvědčí své oponenty a donutí je vidět světlo,ale spíš proto,že její oponenti vymřou a vyroste nová generace,které už je nové paradigma blízké.

( M.Planck - kvantový fyzik )

Definice vědy jako hledání ČISTĚ přírodních vysvětlení vede k ZÁVAŽNYM problémům :

Zázraky se opravdu mohly stát ( hypotetické - CO KDYŽ nelze zcela vyloučit ani není vědecké je ignorovat jen proto,že nezapadají do určitého vidění vědy a světa ).Laboratorní experimenty se všeobecně soustředí pouze na jevy,které se podrobují známým přírodním zákonitostem ( ty dnes známé by ještě před dvěma sty lety byly považovány za zázraky ),pro něž by působení zázraků bylo nepřijatelné.Ale pokud ( předpoklad ) by Bůh v určitém čase činil zázraky - at už nyní nebo v minulosti,hrubě bychom chybovali,kdybychom tuto možnost kvůli předsudkům či odlišným předpokladům předem zcela vyloučili,či kdybychom tvrdili,že je lze vysvětlit pouze přírodními zákonitostni nám v tomto čase známými a měřitelnými.
Boží činy,které by se děly v reálném světě a čase mohou mít objektivní účinky,a jestli nám metodologický naturalismus brání v samotném uvažování ( připuštění ) o základním prvku jejich působení ( o příčině ),a přitom tvrdí,že vede k jedinné pravdě,potom je stejný jako metafyzický naturalismus,který kritizuje.

( J.Wells - Darwinismus a IP )

Zastánci STVOŘENÍ PŘEDPOKLÁDAJÍ nutnost Inteligentního Designéra, kterého však uznávanými vědeckými metodami nemůžeme ani změřit, ani potvrdit ani vyvrátit, a proto o něm z hlediska VĚDY nic nevíme. Ve vědě jak ji známe však platí tato METODOLOGICKÁ zásada : VYSVĚTLOVAT JEVY NEZNÁMÉ JEVY A FAKTY ZNÁMÝMI, NEVYSVĚTLOVAT NEZNÁMÉ NEZNÁMÝM !!! PŘEDPOKLAD Inteligentního designéra je tudíž ( z hlediska této DEFINICE VĚDY ) NEVĚDECKÝ .

( J.Bár - nukleární chemik )

POZN : Otázkou ale je, zda má současná pozemská věda absolutní právo stanovit měřítka, pravidla a kritéria vědy, když je sama možná podřízena subjektivitě lidského faktoru a také tomu co si nárokuje popsat. Je PRAVDĚPODOBNÉ, že něco nižšího může diktovat pravidla něčemu čemu je samo podřízeno ? " Může hlína diktovat hrnčíři, co a jak z ní má vytvořit ?" Navíc věda ráda ZEVŠEOBECŇUJE omezené možnosti našeho pozemského úhlu pohledu na celý vesmír, jako by mimo rámec toho co je schopna současnými metodami a nástroji zjistit, změřit a popsat, nemohlo už nic existovat.
Takže VÝŠE uvedená METODOLOGICKÁ zásada má omezenou ( nikoli ABSOLUTNÍ ) platnost. Jak lze vysvětlit NEZNÁMÉ ZNÁMÝM v případě, že nejsme schopni toto neznámé ničím změřit, popsat ani srovnat z ničím, co známe ?
To je absolutně chybný PŘEDPOKLAD. Copak je vědecké PŘEDPOKLÁDAT, že VŠE NEZNÁMÉ musí mít POZEMSKÉ EKVIVALENTY ? Pozemská věda si vytvořila vlastní UMĚLÁ KRITÉRIA, která jsou sice možná tč. platná v našem reálném světě, ale současně tím DOGMATICKY PŘEDEM VYLOUČILA možnost připustit, že něco těmto pravidlům může vymykat. To co je tady a dnes " NEVĚDECKÉ ", ještě tedy nemusí být NEMOŽNÉ.

( triturus )

Jesttliže někdo bez jakéhokoli vědeckého titulu položí logickou otázku,nelze na to reagovat tím,že tazatel je nevzdělaný,nebo nekvalifikovaný.Ve skutečnosti je to vlastně potvrzením toho,že žádnou odpověd na jeho otázku nemáte ( je to mlžení a útěk od tématu ),takže se potřebujete zbavit nehodícího se tazatele.Darwinisté v podstatě říkají veřejnosti,že je příliš hloupá,aby tomu mohla rozumět.

( J.Wells - Darwinismus a IP )

Takhle jednají poražení těsně před konečnou porážkou : arogantně a sebevědomě,jsou příliš důležití,než ady se nudili podstatným vyvracením důkazů, jsou přezíraví k vlastním chybám.( jejich obrana je často nekonkrétní-ale jen plná zobecnujících neurčitých tvrzení,či obvinění )

( J.Wells - Darwinismus a IP )

Pokud z přírodních věd vyloučíte možnost neznámých zákonitostí nadpřirozena,a přitom by byl svět nebo nejaký jev v něm stvořen nadpřirozeně - jak věří většina lidí ve světě - pak nebudete schopni dosáhnout pravdy pouze vědeckými prostředky,které máme v tomto čase k dispozici.Působení metodologického naturalismu tak ochromuje vědu ( činí ji jednostraně zaměřenou ),protože z ní předem vylučuje něco,co by bylo ohromě důležitou pravdou o světě.Mohlo by to skončit tak,že díky tomuto omezení by z dlouhodobého pohledu dokonce i ta nejlepší věda skončila falešnými závěry.

( A.Plantinga - filosof vědy )

Věda (v daném stavu a daném čase) je nakonec poze výrazem naší nevědomosti o naší nevědomosti.

( S.Batler )

Čím více toho víme,tím více si uvědomujeme kolik toho ještě nevíme = jak málo toho vlastně víme.Toto poznání by nás mělo vést k pokoře a ne k arogantní sebejistotě.

( triturus )

Věda by měla poctivě zkoumat,která hypotéza nejlépe souhlasí s důkazy a ne interpretovat důkazy tak aby souhlasil jejich výklad se současným stavem vědy - tedy ne interpretovat fakta tak,aby za každou cenu vyhovovala určité předem stanovené teorii.Pak se totiž přání stává otcem myšlenky - a interpretace faktů se znásilnují a ohýbají aby je šlo napasovat do předem stanovené teorie.Problém je,když tu máme dříve teorii než důkazy,které se pak teorii přispůsobují.Teorie by se měly vytvářet až na základě určitých důkazů a ne obráceně.

( triturus )

Naturalismus a empirismus jsou často mylně hodnoceny,jako že jsou shodné,ale to není pravda.V případě darwinismu tyto dva zásadní principy vědy stojí proti sobě.

( P.E.Johnson - emeritní profesor práva a znalec soudní argumentace - autor knihy : Spor o Darwina )

Samozřejmě,že by vědci měli hledat ( i ) přírodní příčiny.Jde o první krok při vytváření hypotézy plánu ( Dembski).Tento vysvětlovací filtr nás přivádí k plánu pouze po eliminování neřízených přírodních příčin,jako je nutnost nebo náhoda.Problém s metodologickým naturalismem je v tom,že svévolně zakazuje badateli,aby se zabýval i jinými než neřízenými přírodními příčinami.
( J.Wells - Ph.D.biologie,Darwinismus a IP )

Jestliže někdo zakazuje vědě,aby byla přirozená,a předstírá,že jedině určitá věda může v principu dojít vždycky k pravdě,potom člověk implcitně příjímá filosofický naturalismus.... .Metodologický naturalismus není takové jehnátko jako někdy předstírá.
( D.Ratzch - filosof )

Jelikož přírodní zákony,experimentálnost a metodologický naturalismus jsou neadekvátní pro prokázání tvrzení evol.teorie,někteří darwinisté zkoušejí vyšachovat inteligentní plán pomocí sociologie a psychologie.

( J.Wells - autor : Ikony Evoluce + Darwinismus a Inteligentní Plán )

Darwinisté se často odvolávají na konsensus vědeckého názoru,ačkoli ten je notoricky nespolehlivý.Historie vědy nám ukazuje jednu věc,a sice,že vědecký konsensus se v jakémkoli daném čase téměř jistě změní.Je pravdou,že mnohé vědecké teorie,které jsou nyní široce přijímány,byly původně odmítány většinou vědecké obce.

( J.Wells - Darwinismus a IP )

Jestliže darwinisté zpochybnují náboženské motivy věřících vědců jako předsudek,neměli by zapomínat,že oni sami jsou zjevně motivováni osobním zaujetím pro ateismus.

( J.Wells - Darwinismus a IP )

Řeči o tom,že přírodní výběr dělá něco tak či onak zavání metafyzikou - jako by byla přírodnímu výběru podvědomě podsouvána inteligence nutná k volbě mezi tím co zachovat a co vyřadit.Připomíná to personifikaci matky přírody,přitom se zapomíná,že slova výběr a neřízený proces se vylučují.Bez inteligence - bez informace není co a jak ani proč vybírat.Výběr - tedy volba je vědomý proces inteligence.Evoluční teorie krom jalových spekulací a umělých konstruktů seriozně neojasnila vznik informace - DNA.A bez DNA není možná replikace, přírodní výběr,ani mutace - hlavní motory evol.teorie.
Jaký je pak rozdíl mezi přírodním výběrem a inteligentní příčinou,či mezi evoluční filosofií,ideologií a náboženstvím ? Logicky vyplývající posloupnost je následující : Informace ( přírodní zákony vč.DNA ) = inteligence ( rozum) = mysl = bytost. viz níže - logik Bochenski - "zákon".

( triturus )

Protože nezjednodušitelná složitost je normálně způsobena pouze inteligentním činitelem,který složí dohromady součásti a má přitom na mysli jejich budoucí funkci,a protože jediná známá příčina komplexní velmi specifické informace je inteligence,doložení plánu je v těchto případech oprávněné.

( J.Wells - Darwinismus a IP)

Jediná definice vědy,která by mohla do sebe zahrnout darwinismus a vyloučit ID,by zněla-že věda umožnuje pouze přirozená vysvětlení.Ale pokud tato vyjímka nepřipouští,že by některé objektivní jevy nemusely mít přirozená vysvětlení,potom se prostě jedná o materialistickou filosofii.Ta není založena na důkazech - žádné ani nepotřebuje - snad jen pro fasádu.Darwinismus spoléhá na vědecký konsensus při vítězsví nad ID,více než na důkazy.Avšak žádný rozumný člověk si nemyslí,že věda je pouze většinový názor těch,kteří si v daném čase říkají vědci.Kdyby tomu tak bylo,tak bychom ještě věřili,že Slunce obíhá kolem Země.

( J.Wells - Darwinismus a IP )

Celá diskuze mezi darwinisty a zastánci ID se začíná točit okolo definice toho co je a co není věda.

( J.Wells )

Co činí určité přesvědčení dobře podloženým ( nebo heuristicky plodným ) ? A co činí přesvědčení vědeckým ? Měli bychom se soustředit pouze na empirická a pojmová tvrzení o světě.Vědecký status těchto tvrzení je úplně irelevantní.Debata o vědeckém statusu určité hypotézy je zbytečným odvracením pozornosti od toho,jestli důkazy přinášejí silnější podporu pro darwinistickou evoluci,než pro jejího soupeře.

( L.Laudan - filosof vědy )

Customize This