Zosobňování evoluce

Napsal Jerry Bergman, Ph.D.

(Z Creation Matters, červenec/srpen 2008, ročník 13, číslo 4, přeložil M. T. – 7/2010)

O evoluci se běžně mluví jako o osobě či bytosti s lidskými rysy jako je inteligence, tvořivé schopnosti a dokonce hravost. Například Ackerman napsal, že: „si evoluce pohrávala s tvory imunními vůči kyslíku“ (2004, str. 252). J. Scott Turner (2007) pak napsal celou knihu o evoluci jako všeumělovi a jeho společníku, homeostázi (dynamické rovnováze), kteří spolu „výmluvně a přesvědčivě“ vytvářejí plánovitý celek.

Bentley (1999) zase napsal, že evoluce je jak „stvořitelem“ tak „plánovačem“. Evoluce rovněž „experimentuje“ a vyhodnocuje některé z těchto pokusů jako „velmi užitečné“ (Man, 1978, str. 56). Iida (2005, str. 22, kurzíva Bergman) došel k závěru, že „Evoluce pilně pracovala a vytvářela nesčetné formy života, které žily a umíraly v našem světě stovky milionů let. Za tuto neuvěřitelně dlouhou dobu se objevovaly na Zemi takové biologické konstrukce, které se zcela vymykají našemu současnému chápání…Schopnosti přírodní evoluce zdaleka převyšují naše nejtvořivější umělce a vědce.“

Časté užívání termínů „pilně pracující“, „tvořivá“, „schopnost plánovat“ i výrazů jako třeba „problémy čekající na řešení“ donutilo paradoxně Iidu připomenout čtenářům, že „Evoluce není osobou.“

Další vědci nás informují, že evoluce používá „strategii“, aby našla „řešení“ nějakého problému (Fernald, 2001, str. 4). Při téhle práci evoluce některé věci „ponechala tak“, zároveň však podstoupila „řadu rizik“, kdy bylo třeba skokově vytvořit nové „překvapivé konstrukce“ (Walters, 1997, str. 15). Evoluce rovněž „vymýšlela řešení“, která by přinesla „přesné výstupy“ (Sekanina, 2005, str. 3). Je dokonce s to „opravovat“ věci, jako třeba „různé genové sekvence“, aby „vyřešila problémy“ (Fernald, 2004, str. 142,146).

Jiné lidské vlastnosti evoluce zahrnují její vynalézavost a šikovnost; dokonce se jí podařilo „najít řešení“ v situaci, kdy hmyz přelétal na nové lokality (Iida, 2005, str. 36).

Slovo „příroda“

Synonymem pro evoluci je slovo „příroda“, termín, který se také běžně používá jako označení živé bytosti (personifikuje se). Výrazy jako třeba „příroda vytvořila“ či „příroda vypracovala“ jsou běžné jak ve vědecké tak v běžné literatuře (Walters, 1997, str. 20). Příkladem takového používání (Sinclair, 1985, str. xvii) je:

„Příroda často vyřešila takové technické problémy, na které naše omezené mozky stále ještě nestačí. Lidské oko například není ničím jiným než rosolem a šlachou, jeho rozlišovací schopnosti však daleko převyšují schopnosti nejsložitější kamery.“

Kdybychom slovo příroda či dokonce termín evoluce nahradili slovem „Bůh“ či slovy „náš Stvořitel“, pak by zmíněná věta ve většině případů dokonale seděla. Vyhledáme-li si slovo „příroda“ nebo „evoluce“ a další termíny v Googlu, dostaneme tyto výsledky: Evoluce je „tvořivá“ – 31 300 000 stránek; „důmyslná“ – 1 340 000 stránek; „inteligentní“ – 24 100 000 stránek; „evoluce je disajnér“ – 11 900 000 stránek; a „řeší problémy“ – 2 450 000 stránek. I když mnoho zmíněných odkazů na webové stránky užívalo uvedená slova v nejrůznějších specifických kontextech, ve velkém množství webových článků užívalo vlastně uvedené termíny tak, že propůjčovaly biologické evoluci oduševnělost.

Stejně jako lidé se ani evoluce nechová vždy slušně. Může „vytvářet problémy“ tak, jak to umějí jen lidé (Walters, 1997, str. Cool. Evoluce je nicméně „houževnatým a zdatným technikem“ a její důmyslný plán je „podstatnou součástí evoluční moudrosti“ jakou je třeba vůně, která je příkladem „technického zázraku přírody“ (Walters, 1997, str. 3,11,13).

Hart (2006, str. 22) napsal, že (ledaže bychom věřili, že evoluce člověka už skončila) fakt, že nejsme inteligentnější než v současnosti jsme, neznamená, že už tento stav nám nepřináší evoluční výhody či že by evoluce nemohla ještě zvětšit naše schopnosti týmž způsobem, kterým to možná dokáží některé léky nebo technologie.

Evoluční biolog Michael Rose z Kalifornské univerzity konstatoval, že dětské dovádění je spojeno s mnoha nebezpečími, a aby děti ochránila, „vybavila je evoluce rodiči – kteří jsou pomalejší, leč moudřejší“ (Hamilton, 2006). Kniha nazvaná Morální povědomí: jak nám příroda vštípila, co je dobré a co špatné vysvětlila, jak evoluce vymyslela náš cit pro mravnost - univerzální morální povědomí o tom, co je dobré a co špatné (Hauser, 2006). Zdá se, že nadání a schopnosti evoluce jsou neomezené!

Závěry

O evoluci se mluví jako o disajnéru používajícím takové strategie, aby našel tvořivá řešení problémů, třeba při zmnožování genů majících se vypořádat s nějakou záležitostí jakož i při různých opravách. Evoluce má také „předvídavost“ a z tohoto důvodu buňky vyvíjejí „propracovanější…mechanizmy“ ke zvládání budoucích problémů (Walters, 1997, str. 20). Walters napsal, že evoluce dokonce „vyvinula celou škálu propracovaných propojených signálů, aby na nejvyšší míru zvýšila výkonnost“ buněčných funkcí (1997, str. 4).

Pouze inteligentní osoby mohou vykonat to, čeho evoluce údajně dosáhla, a z tohoto důvodu považují mnozí vědci za nutné personifikovat darwinizmus, aby tak vysvětlili úžasně složité a důmyslné výkony, připisované evoluci. Jeden vědec z cambridgeské univerzity mluvil dokonce o evoluci jako naší „matce“ a o čase jako našem „otci“, když napsal, že „matka evoluce a otec čas se spojili, aby vytvořili jazyk různých růstových faktorů“ (Walters, 1997, str. 16).

Prameny

Ackerman, D. 2004. We are all a part of nature. In
The Best American Science Writing, D. Sobel,
editor. New York: HarperCollins, pp. 251–
253.
Bentley, P.S. 1999. Is evolution creative? In Combining
Active Learning with Inductive Logic
Programming to Close the Loop in Machine
Learning, C.H. Bryant, S.H. Muggleton, C.D.
Page, and M.J.E. Stenberg. Symposium on Artificial
Intelligence and Scientific Creativity 1999
(The Society for the Study of Artificial Intelligence
and Simulation of Behaviour).
Fernald, R.D. 2001. The evolution of eyes. Karger
Gazette, 64:1–4 (January).
Fernald, R.D. 2004. Eyes: Variety, development
and evolution. Brain, Behavior and Evolution
64(3):141–147.
Hamilton, J. 2006. Sluggish parents and their fullthrottle
offspring. NPR Morning Edition, 28
September.
www.npr.org/templates/story/story.php?storyId
=6155755
Hart, A. 2006. Evolution’s botched job. New Scientist
191(2569):22.
Hauser, M.D. 2006. Moral Minds: How Nature Designed
Our Universal Sense of Right and
Wrong. New York: HarperCollins.
Iida, F. 2005. Cheap Design and Behavioral Diversity
for Autonomous Adaptive Robots. University
of Zürich: Doctor of Natural Science
Dissertation.
Man, J. 1978. The Natural History of the Dinosaur.
New York, NY: Gallery Books.
Sekanina, L. 2005. Design Methods for Polymorphic
Digital Circuits. Brno, Czech Republic:
Brno University of Technology.
Sinclair, S. 1985. How Animals See: Other Visions
of Our World. New York: Facts on File Publications.
Turner, S.J. 2007. The Tinker’s Accomplice. Cambridge,
MA: Harvard University Press.
Walters, R.J. 1997. The Language of the Cell.
Louvain, Brussels: Cell Science Monographs.

PřílohaVelikost
Zosobňování evoluce.doc44.5 KB
Ještě nehodnoceno. Buďte první :-)

V.V.

hehe, dík za tip na knížku Wink

J. Coyne, Why Evolution is True

Stačilo se zeptat strejdy googla a .pdf už je doma Smile Ještě se mi nechce spát, tak si jdu číst Smile

Obrázek uživatele V.V.

Davidovi

“ novinách, kde většinou jsou podobné senza zprávy daleko od pravdy”
- zde je odkaz na primarni vedeckou literaturu, je to open access, takze se muzete presvedcit na vlastni oci: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2834688/pdf/1471-2148-10-36.pdf

“Podobné výhody v genomu mohou být klidně zapříčiněny aktivací nové funkce genu vlivem prostředí.”
- nejprozkoumanejsi varianta tolerance k laktoze, ktera je bezna v Evrope, je dusledkem mutace - jednonukleotidove substituce (C/T -13910) v genu MCM6, ktery mj. reguluje transkripci genu kodujiciho laktazu, enzymu stepiciho mlecny cukr. Podle molekularne genetickych analyz k teto mutaci doslo pred cca 7,500 lety. Tato mutovana alela je spolecne s jinou substituci (G/A -22018) rozsirena zejmena u evropske populace, znamy jsou vsak i jine alely + predpoklada se existence jeste dalsich (viz citovany clanek).

“Víme, že evropané konzumují mléko a živočišné produkty odjakživa. “
– podle archeologickych vyzkumu to vypada, ze k domestikaci skotu doslo nekdy pred 8000 lety (kozy a ovce zrejme o neco drive). Nepredpokladam, ze by pralide dojili zvirata volne pobihajici po lesich, takze mozny zacatek konzumace mleka bude spadat nekdy do tohoto obdobi. Zvlastni, jak to koresponduje se obdobim vzniku a rozsireni laktozu-tolerujici alely. Nahoda? Predem pripraveny evolucionisticky scenar?

“Tělo evropana tedy snese požití mléka, ale to nic nemění na tom, že laktóza v mléce jim nijak neprospívá. Hormony zpracovávající mateřské mléko má jen kojenec.”

- Ale vzdyt o tom to cele je, ze prave tato mutantni alela umoznuje dospelym delat to, co jinak bylo vysadou jen kojencu, tj. zpracovavat laktozu! Pouze pokud jste nositelem divoke, nemutovane alely, vase strevni bunky v dospelosti neprodukuji laktazu a nejsou schopny mlecny cukr zpracovavat – v tom pripade vam mleko skutecne neprospiva (laktoza je ve streve fermentovana bakteriemi, coz ma radu negativnich dusledku). Jste-li nositelem mutaci vylepsene alely, je laktoza samozrejme prospesna coby zdroj energie potazmo uhliku, nemluve o dalsich latkach pritomnych v mleku, ktere diky toleranci k laktoze pak muzete rovnez vyuzivat.

O tom, ze schopnost stepit laktozu v dospelem veku byla/je relativne prospesna (a predstavovala selekcni vyhodu), svedci to, jak rychle se tato mutovana alela rozsirila u mleko konzumujicich populaci na dnesni uroven (kolem 80% Evropanu). Co vic, podle toho jak dlouho trvalo laktozu-tolerujici alele dosahnout teto cetnosti vyskytu, se da dokonce vypocitat, jak velkou vyhodu pro jejich nositele predstavovala, tzn. "jak moc byla prospesna". Vychazi, ze laktozu-tolerujici jedinci produkovali o 4-10% vice potomku, nez ti, kteri v dospelem veku laktozu stepit nedokazali, coz je velmi silna selekce (J. Coyne, Why Evolution is True, str. 218).

Dalsi evolucni novinkou v lidskem genomu, kterou Coyne zminuje, je napr. gen pro amylasu, enzym, ktery je obsazen ve slinach a stepi skrob, a ktery je u populaci konzumujicich velke mnozstvi skrobu (Evropani, Japonci) pritomen ve vice kopiich nez u lovcu-sberacu z destovych pralesu nebo rybaru.

Ke spotřebě masa v Číně

Je tam nízká proto, že maso je na tamní poměry drahé; z jednotky zemědělské plochy lze uživit mnohem více lidí, budou-li se stravovat vegetariánsky, než když to obilí bude muset navíc "projít přes dobytek". A Čína má s tím, jak uživit svoji miliardu obyvatel docela problém.

ad fakta

Začal bych od konce, protože mě bije do očí:

Laktózu nezpracovávají HORMONY, ale enzymy. Konkrétně jeden enzym, který se jmenuje laktáza.

Edit: jéé sorry Šťouro, nevšiml jsem si že to píšeš Ty Smile Ale nechme to zde i tak, a berme to jako poznámku k tomu co psal David.

Obrázek uživatele Stoura

ad "fakta" - porovnání s jinými fakty a dotaz na studii

Srovnejme si fakta:
1.Víme že (a) východní země jsou téměř výhradně vegetariánské a víme, že (b) mléko neprospívá zdraví dospělého člověka.
2.Tělo zdravého člověka reaguje na nevhodné látky tím, že se jich zbavuje a upozorňuje na ně např. bolestí břicha.
3.Víme také, že čínané jsou snad nejzdravější národ světa.
4. (a)Víme, že evropané konzumují mléko a živočišné produkty odjakživa. (b)Tělo evropana tedy snese požití mléka, ale to nic nemění na tom, že (c)laktóza v mléce jim nijak neprospívá. (d)Hormony zpracovávající mateřské mléko má jen kojenec.

Dobře, srovnejme si je.

1.(a): Výhradně ne. Je tam v průměru menší spotřeba masa, ale o výhradnost patrně nejde. Konkrétně Čína má spotřebu masa v porovnání s námi asi poloviční. Je pro Vás poloviční spotřeba nějaké komodity znakem, že se ta komodita výhradně nepoužívá?
1.(b): odkaz na nějakou studii? Platí to pro jakkoliv malé množství a jakoukoliv formu?
2. Pokud jsou myšleny jen některé nevhodné látky a ne všechny, pak to lze považovat a fakt.
3.Ne. Pokud vezmeme jako kritérium zdraví dobu života, tak jsou ve středu pelotonu. Japonci jsou na tom mnohem lépe. Vizte http://www.zemepis.com/vek.php
4. (a):Nevíme. Předpokládá se, že to souvisí s domestikací, ale termín "odjakživa" je dost nejasný.
4.(b):ano.
4.(c):vizme dotaz na lékařskou studii výše
4.(d):Myslím si, že nemáte pravdu. Které hormony podle Vás zpracovávají mateřské mléko?

Re:

Tak lidovky jsou celkem seriózní noviny, příloha Orientace je jednoznačně zaměřena na náročnějšího čtenáře, a navíc není nejmenší problém dohledat podrobnější informace o této zajímavosti, viz. např. zde:

http://www.livescience.com/health/Tibetans-underwent-fastest-evolution-seen-in-humans-100701.html

Dále, zdá se mi že jste nějak nepostřehl, že ta změna je GENETICKÁ, je DĚDIČNÁ. Vypěstovaná odolnost pijana na vodku, popř. jiného muže na hadí jed, s tím fakt nemají co do činění.

K té laktóze: píšete, že laktóza v mléce ani evropanům neprospívá. To je ale tak jaksi vágně řečeno: neprospívá jim (je tedy neutrální), a nebo jim ŠKODÍ? Protože pokud je jen neutrální, pak mléko celkově je i pro dospělého člověka přece pozitivní. Je to cenný zdroj energie, je bohaté na vápník, který je důležitý stavební materiál kostí, obsahuje spoustu bílkovin, ... pro zemědělce před tisíci lety mělo navíc i další výhody. Na rozdíl od vody totiž bylo vždy (bylo-li čerstvé) zdravotně nezávadné, a navíc bylo docela snadno dostupné (z dobytka, který se živil trávou, které je dostatek)

Za těchto okolností ta mutace tedy BYLA POZITIVNÍ - prostě člověk získal k dispozici další zdroj potravy.

Čili to co jsem psal na začátku platí i nadále: máme tu hned DVĚ pozitivní mutace v DNA. Ty, o kterých kreacionisté prohlašují, že neexistují.

Obrázek uživatele David Protest

Pro Mefika, novinka v genu

Zdravím Vás.
Pomineme, že jste se tyto informace dozvěděl v novinách, kde většinou jsou podobné senza zprávy daleko od pravdy. Podobné výhody v genomu mohou být klidně zapříčiněny aktivací nové funkce genu vlivem prostředí. Pokud budete sekat denně dřevo nebo hrát na kytaru, tak vám ztvrdnou prsty. To není vývoj, to je aktivace určité části genomu, která chrání vaši pokožku, ale zároveň je nevýhodou, že kůže ztrácí citlivost. Pokud hrát a sekat přestanete, pokožka se vám vrátí do původního stavu. Je to normální variabilita, která nezvýhodňuje všeobecně, zvýhodňuje pouze jedince v určitém prostředí. V jiném prostředí mu jeho výhoda moc platná nebude a může být dokonce překážkou. To že se třeba stanete odolným vůči hluku v továrně kde denně pracujete, byste taky mohl nazvat výhodou. Většinou se to ale nazývá ohluchnutí a moc velká výhoda to není.

Například to s konzumací mléka může být také nevýhoda u evropanů. Srovnejme si fakta:
1.Víme že východní země jsou téměř výhradně vegetariánské a víme, že mléko neprospívá zdraví dospělého člověka.
2.Tělo zdravého člověka reaguje na nevhodné látky tím, že se jich zbavuje a upozorňuje na ně např. bolestí břicha.
3.Víme také, že čínané jsou snad nejzdravější národ světa.
4. Víme, že evropané konzumují mléko a živočišné produkty odjakživa. Tělo evropana tedy snese požití mléka, ale to nic nemění na tom, že laktóza v mléce jim nijak neprospívá. Hormony zpracovávající mateřské mléko má jen kojenec.

A teď uvažujme. Pokud byste teď vypil litr Vodky, tak vás to pravděpodobně na místě skolí. Pokud však trénovaný hospodský štamgast v Rusku vypije tři litry, nic se mu asi nestane. Znamená to, že je zdravější nebo vyvinutější? V žádném případě, zdravý člověk na požití takového množství zemře, člověk, který je naopak neustálým požíváním vodky otupělý, to vydrží. Je to snad nějaká příznivá mutace? Nutno dodat, že mutace redukuje genom, ne vylepšuje!

Pokudjste zdravý člověk, vaše tělo vás před chováním, které vám může způsobit zdravotní problémy varuje bolestí, nevolností, zvracením atd. To abyste věděl, čeho se máte vyvarovat. Tělo otupělého člověka vypadá, že sice snese více, ale problém, je v tom, že takový člověk netuší, kdy vlastně umírá. Když zdravý člověk přijme do tla něco nebezpečného tak pozná, že mu je na umření. Tělo ho varuje bolestí. Naopak, umírání organismu otupělého se nemusí projevovat žádnou bolestí ani nevolností, ostatně to že umírají buňky v našem, těle to nás přece nijak nebolí. A tak prostě zdravý pozná, že je nemocný a vyléčí se a nemocný nechá své tělo umírat, protože nemá tušení, že umírá.
Jistě znáte případ muže, který si píchá do žil hadí jed. Ten muž se stal imunní vůči jedu a když ho kousne kobra, nic se mu nestane. Povězte, stává se ten člověk zdravější tím, že svůj organismus soustavně tráví?
Víme také, že narkomani jsou odolnější proti bolesti a zimě. Stávají se tím zdravější. Narkoman sice může vyběhnot do minusových teplot v tričku, jenže je tu problém, že když mu bude hrozit smrt podchlazením, tak to nepozná a bohorovně zmrzne. Zdravému člověku bude zima a přežije protože, pokud má rozum, tak se půjde schovat.

Stejné je to se všemi nevhodnými látkami a prostředím. Člověk se na ně může stát zdánlivě odolný, ale to neznamená, že mu neškodí. Škodí mu stejně, ale tak, že to nepozná. Podlle mne se tedy nejedná o pokrok, ale o variabilitu nebo o obyčejnou mutaci, která nijak neprospívá.

David Protest

lidovky

V dnešních lidovkách je také velice zajímavý rozhovor s prof. Zrzavým, nejen o evoluci člověka. Škoda že doma nemám scanner, abych to naskenoval a hodil sem odkaz.

No pokud by byl zájem, a omluvili byste mizernou kvalitu, můžu to ofotit i digitálním foťáčkem. IMHO fakt stojí za to si to přečíst.

Edit: jak říkám, omluvte mizernou kvalitu Smile Chybí kvalitnější HW Wink
Rozhovor se Zrzavým

Novinky v lidském genomu?

Kreacionisté se často ptají, kdy evoluce v poslední době přišla na něco nového, kdy vytvořila něco přínosného v lidském genomu.

Nuže, v dnešních lidovkách, příloha Orientace, jsem se dozvěděl hned dvě takové věci:

1) Tibeťané mají díky mutaci v DNA, staré asi 3000 let, (která se samozřejmě díky přírodnímu výběru v jejich populaci snadno evolučně rozšířila) vrozenou schopnost lépe a hlavně dlouhodobě dýchat říký a na kyslík málo vydatný vysokohorský vzduch. Tam kde horolezci musejí mít dýchací přístroje, Tibetští nosiči jsou v pohodě i bez něj. Moc by mě zajímalo kreacionistické vysvětlení tohoto faktu, zejména toho, že ta záležitost je vrozená.

2) Evropané mají v DNA mutaci, starou asi 7000 let (vznikla tedy asi 1000 let před stvořením světa, ehm...) která jim umožňuje vypořádat se s laktózou, obsaženou v mléce. V praxi to znamená, že evropané jsou schopni i v dospělém věku pít mléko, a nic to s nimi neudělá. Například Číňané, jakož i velká většina jiných etnik tuto schopnost nemá - u nich dospělí jedinci dostávají z mléka těžké průjmy a střevní problémy.

Obrázek uživatele Stoura

(ne)víra v evoluci

Proti názoru, který jste vyjádřil, nelze nic namítat.

Snad jen na závěr jednu terminologickou drobnost: Osobně bych se zařadil také do skupiny těch, "co nevěří v evoluci".

"Věřit v něco" je podle mne bezvýhradné přijetí toho něčeho za nezpochybnitelný fakt. Já evoluční teorii ani zdaleka nechápu jako nezpochybnitelný fakt, a myslím že podobně k tomu přistupuje i mnoho dalších lidí, kteří se jí zabývají.

Nevím jako pro další diskutující, ale pro mne není evoluční teorie předmětem víry, ale normální teorií, která sice celkem dobře popisuje pozorované jevy, ale může klidně padnout pod tíhou dalších tvrdých faktů. Podobně, jako padlo mnoho teorií před ní a nepochybně padne spousta teorií po ní (koneckonců původní Darwinova teorie doznala už značných změn a prakticky se jedná o novou teorii či jejich řadu).

Customize This